Krátké zprávy:

• Šabat Vaera je zároveň i Roš chodeš měsíce Švat.

• od pondělí 3. ledna se opět začíná v midraše vyučovat.

pondělí 17- 00 Kuzari,   úterý 17- 00 mišna, čtvrtek 8- 30 talmud, sobota 13- 00 chumaš, neděle 8- 30 základy judaismu, neděle 11- 00 micvot a různé dotazy

• nejpřesnější informace o židovské základní škole a gymnáziu v Praze získáte na e-mailu: eva.novakova@lauder.cz - kolik tříd, jaké třídy, kolik dětí, jaké děti, programy, specifika, cena

OBSAH

alijot (podstatné události týdenní parši)   

komentáře (na týdenní parašu)   

netivot olam (maharalova filozofie)

halacha (pro každodenní praxi)

Alijot:

Kohen: B-h se zjevuje Mošemu a oznamuje mu, že splní slib praotcům a vyvede Židy z Egypta. Moše mluví se zástupci národa, ti však jsou z těžké práce malomyslní a Mošemu nevěří.

Levi: Rodokmen Mošeho a Aharona.

Israel: B-h posílá Mošeho za Faraonem, Moše se však brání s tím, že koktá. B-h posílá s Mošem jeho bratra Aharona. B-h oznamuje Mošemu, že Faraonovi zatvrdí srdce a udeří na Egypt těžkými ranami.

Revií: Aharon předvádí zázrak s holí. Egyptší kouzelníci se ho snaží napodobit. Oznámení první rány - přeměny egyptských vod v krev. Kouzelníci přeměnu napodobí. Vymření ryb v Nilu, Egypťané nemají co pít. Oznámení druhé rány - žabí záplavy. Druhá rána. Faraon prosí o odstranění žab a slibuje Židům volný odchod.

Chamiší: Odstranění žab. Třetí rána - vši. Kouzelníci nejsou schopni ránu napodobit a varují Faraona, že se jedná o "prst B-ží". Oznámení čtvrté rány - divoké zvěře.

Šiší: Oddělení synů Izraele od Egypťanů tím, že je nepostihla rána divokou zvěří. Faraon navrhuje Židům obětovat B-hu v Egyptě, Moše odmítá a žádá odchod na tři dny do pouště. Faraon souhlasí a Moše odnímá z Egypta divou zvěř. Faraon se však zatvrdil a dohodu porušil. Následuje pátá rána - dobytčí mor. Faraon se opět zatvrzuje. Následuje šestá rána - neštovice. B-h zatvrzuje Faraona a ten odmítá Židy propustit.

Švií: Oznámení sedmé rány - krupobití. Zpustošení Egypta s výjimkou země Gošen, kde bydleli Židé. Faraon prosí o odpuštění a odnětí rány.

Maftir: Po zastavení krupobitía odmítá Faraon propustit Židy z Egypta.

Kli jakar - komentář k Mojžíšovým Pěti knihám od pražského rabína Šlomo Efraima Lunčice, žáka Maharala

Říká Kli Jakar: Vyvedu, osvobodím, vykoupím a vezmu si vás - tyto čtyři výrazy odpovídají čtyřem výrokům: Cizincem bude tvé potomstvo - to je galut, v cizí zemi - to je vzdálení se B-ží Přítomnosti, protože ten, kdo bydlí mimo Izrael, je podoben tomu, kdo nemá B-ha (Ktubot 110b), a zotročí vás - což ještě zhorší vaše postavení, protože být cizincem ještě neznamená být otrokem, a budou vás trápit - i když běžně pán netrápí své otroky bezdůvodně.

Ještě říká Kli Jakar: Proč je ve větách o vykoupení čtyřikrát zmíněno B-ží Jméno (Řekni synům Izraele: B-h vašich otců, B-h Abrahámův, B-h Jicchakův a B-h Jákobův mě k vám poslal.) ? Zásluhou Abraháma byli Židé zachráněni z galutu, protože Abrahám vyšel ze své země, svého rodiště, svého otcovského domu a šel do země Kenaán; zásluhou Jicchaka byli zbaveni služby, protože Jicchak byl spoután k oběti - službě B-hu; zásluhou Jákoba byli zbaveni trápení, protože Jákob trpěl po celý život a zásluhou všech tří praotců mohli přilnout k B-hu, protože všichni tři k Němu shodně lnuli po celý život.

A ještě jeden výklad Kli Jakara na větu: Osvobodím vás z otroctví: Zachráním vás ze služby (otroctví) = z modloslužby Egypťanů.

Říká Kli Jakar: Třikrát bylo toto řečeno Faraónovi - na začátku prvních třech ran (Decach), na začátku druhých třech ran (Adaš) a na začátku posledních ran (Beachav)- protože Faraón popíral tři věci - popíral, že je B-h (Není a neznám Ho), proto mu bylo sděleno: Poznáš, že Já Jsem B-h. Dále Faraón tvrdil, že je-li B-h, tak že se nestará o svět. Proto je psáno: Jsem B-h na Zemi. Naposled tvrdil Faraón, že B-h nemůže měnit přírodní zákony, a proto je psáno: Nikdo není jako Já - Já mohu udělat vše, co chci.

Hagut baparšiot hatora

Zatvrzení srdce

Má každý člověk právo učinit pokání? Je vždy šance včas předejít trestu projevem "účinné lítosti"? Proč zatvrdil B-h faraonovo srdce a tím mu zabránil se polepšit?

Podobně se můžeme ptát v případě Eliši ben Avuji, který slýchával nebeský hlas, který vyzýval všechny odrodilce k nápravě a zdůrazňoval, že pouze on - Eliša - má cestu zahrazenou. Rabíni v talmudu ovšem vykládají, že v Elišově případě sice "nebesa" odmítla hříšníkovi pomáhat, zůstala mu však možnost vlastní akce. Právě tato možnost ovšem chyběla Faraonovi, kterému B-h sám zatvrdil srdce.

Jak mohl být Faraon trestán? Vždyť nezbytnou podmínkou existence odměny a trestu je svobodná vůle člověka! Tuto otázku si klade gemara a uvádí odpověď rabi Jochanana, který říká: Hříšník je několikrát varován a neuposlechne-li podruhé, potřetí, je před ním zamčena brána pokání, aby mohl být potrestán za svá provinění.

Ramban vysvětluje, že při prvních pěti ranách byl Faraon potrestán za své vlastní hříchy a měl stále možnost se napravit. Také je v těchto případech vždy psáno, že "Faraon zatvrdil své srdce". Již znal následky svých činů a stále ještě měl svobodnou vůli, byť ji využíval nesprávně. Proč? Protože chtěl hřešit a bránit Židům v odchodu. Teprve zvyšující se tlak a stupňující se bolest ho přiměla "k ústupu". B-h si však přál, aby Faraon pokračoval ve své svobodně zvolené cestě a nebyla mu jeho volba brána vnějším násilím ran. Proto zatvrdil u druhé pětice ran jeho srdce, aby vydržel na své svobodně zvolené cestě - byť vedoucí do záhuby.

Mešech chochma srovnává Faraona s židovským hříšníkem. Uvádí, že každý Žid, i veliký hříšník, má ve své jádru touhu B-hu sloužit, je pouze v zajetí "klipot" (doslova slupek), které mu jeho niterné přání zastírají. Proto může být v jeho případě nátlak úspěšný. Faraon, jehož samotná podstata byla zkažená, ač sloupával jednu slupku za druhou těžkými ranami, nemohl odhalit nic víc, než co bylo patrné od počátku - nevůli podřídit se B-ží vůli.

Rambam ve svém halachickém díle Mišne Tora jasně uvádí, že jsou hříšníci, před nimiž je nebeská brána pokání zavřená. Jako příklad uvádí právě Faraona. Hříšník jeho "velikosti" zaslouží smrt a není pro něj léku, píše doslova.

Zvláštní přístup projevil ve svém komentáři Avarvanel, který píše, že každý má nárok na "tšuva", je ovšem nutné rozlišit dva případy. Člověk zhřeší a sejde ze správné cesty. Uvědomí si svou chybu a lituje, pak mu, je-li jeho lítost opravdová, nic nebrání v návratu. Okradl-li však někdo svého bližního, musí nejprve ukradenou věc vrátit, a tak zlý skutek odčinit. Faraon a jeho lid, hromadně vraždili židovské chlapce, museli zaplatit vlastními životy. Proto zatrvzení srdce nebránilo, ale  naopak umožnilo, odpykání trestu, které je podmínkou smazání hříchu.

Pražský Maharal ve své knize Gvurot hašem vysvětluje, že "tšuva" jako nástroj změny člověka nemohla být Faraonovi umožněna, protože ani po varování a ranách (trestu), neměnil své činy a setrvával na svých pozicích, a tedy svou strnulostí popíral možnost " změny". Dále Maharal uvádí, že každý trest přichází dle pravidla "mida keneged mida". Česky řečeno, trest odpovídá provinění. Faraon se provinil znesvěcením B-žího Jména, když provolával: "Kdo je B-h, abych ho poslouchal." Jeho trest proto přivedl na svět posvěcení B-žího Jména deseti egyptskými ranami, které B-ha ve světě "proslavily".

zpět na obsah?

Maharal: NETIVOT OLAM

NETIV HATORA - kap.1 (pro dnešní pokračování prosím ťuknout zde.)

1. LEKCE: "Poučoval mě a říkal mi: Vem si má slova k srdci, plň mé příkazy a žij" (Přísloví 4,4)

Král Šalamoun chtěl obrátit pozornost člověka k Toře. Proto zdůraznil, že když dával B-h lidem svou Toru, říkal: "Vem si má slova k srdci", aby Tora, která je B-žím slovem mohla (zevnitř) podpírat lidské srdce. V srdci je život, a proto podporou srdce dá Tora člověku život a člověk bude moci plnit příkazy a žít.

Protože tak, jako slova Tory podpírají celý svět, jak by mohly nepodpírat člověka samého, který se jí (Torou) zabývá. A odkud víme, že slova Tory podpírají celý svět? Z talmudu (Šabat 88a), kde se píše: Proto bylo při stvoření světa přidáno šestému dni písmenko hej - šiší na hašiší, aby se ukázalo, že celý svět závisí na šestém dni měsíce sivan, kdy pokud by Židé nepřijali Toru, svět by se vrátil do stavu "pusta a prázdna".

Vídíme, že Tora tedy vše podpírá do té míry, že na ní závisí, bude-li svět existovat. To proto, že Tora je řádem (pro) člověka, co a jak má dělat a jak má být uspořádaný, neboť to je podstatou Tory.

Nejenom je Tora řádem (pro) člověka. Tora je řádem celého světa. Ovšem, řád Tory (pro) člověka (lidstvo) je nám odhalený tím, že člověku (lidstvu) je Torou výslovně přikázáno, dodržovat stanovený řád.

Ale i řád světa vychází z Tory, jak se píše v midraši (Berešit Raba 51), že B-h nahlížel do Tory, když tvořil svět. Tím nám chce midraš říct, že Tora samotná je řádem (plánem) světa.

A všechny věci, která jsou uspořádané, jsou navzájem propojené, protože jejich řád je jeden (Tora) a Tora je jedna.

2. LEKCE: Proto se říká (Pirkej Avot 5:1): "Deseti výroky byl stvořen svět. A copak nemohl být stvořen jediným výrokem? Mohl, ale Tora chtěla dát odměnu spravedlivým, kteří udržují svět, nad kterým se B-h namáhal deseti výroky, a chtěla potrestat hříšníky, kteří ničí svět, nad kterým se B-h namáhal deseti výroky."

Nelze ovšem jednoduše říct, že byla nutnost stvořit svět deseti výroky, jen proto, aby byli potrestáni hříšníci. Smysl je hlubší: desítka je číslo, které poukazuje i na mnohost, i na jednotu světa. Do devítky včetně je každé číslo sebou samým - detailem, ale desítka je čísla "celku, v němž je vše pospojované."

Proto je desítka představovaná písmenkem jud, které je tak malé, vlastně jen tečka, že již nelze rozdělit na menší. To ukazuje na sjednocení desítky až do té míry, že symbolizuje jeden celek. Proto je i součet číslic desítky (1+0) jedna - tedy dokonalá jednota. Tak se nám vyjeví, že desítka odpovídá řádu světa, který je uspořádán do té míry, že je jeden. To proto, že Tora, která je řádem světa, je jedna.

Opustí-li byť i jediná věc celek, naruší se a zcela se ztratí řád a propojenost celku a naopak, udržováním byť i jediné jeho součásti se udržuje a upevňuje celek. To je smyslem mišny: Deseti výroky... Protože, byl-li by svět stvořen ne deseti, ale jediným výrokem, nic by nepoukazovalo na vnitřní jednotu světa. Zdálo by se, že tak jako z jednoho úderu do skály vylétá mnoho jisker, tak jeden B-ží výrok tvoří mnoho stvoření, každé samo pro sebe. Když ale víme, že vše bylo stvořeno deseti výroky, víme, že svět je propojen a sjednocen a jednotně uspořádán.

Z toho můžeme též vyvodit, že spravedliví, kteří udržují B-ží řád světa, udržují při existenci celý svět, a hříšníci, kteří opouští Toru a narušují B-ží řád světa, ničí celý svět. Protože celý svět je propojen a uspořádán a změna jednoho detailu v řádu je i změnou celku. To je příčinou odměny spravedlivým a trestu hříšníkům.

3. LEKCE: Protože Tora je řádem všeho a řád vše udržuje, uvádí tradice, že celé stvoření světa bylo závislá na přijetí Tory Izraelem, protože přijetím Tory získal svět svůj řád, který vše (jej) udržuje. Proto je psáno: "Poučoval mě a říkal mi: Vem si má slova k srdci, plň mé příkazy a žij", neboť Tora, která je B-žím slovem podporuje člověka, aby nepadl do náruče smrti, protože Tora udržuje existenci (opak smrti) všeho. A proto říkal: plň mé příkazy a žij ve vztahu k plnění micvot, protože v příkazech, pokud se plní, je život. A říkal: Poučoval mě, což je výraz instruování, tak jako Tora se nazývá "Instrukcí" a ne Moudrostí či Poznáním, protože je rozdíl ve významu těchto slov. Tora - instrukce - ukazuje člověku cestu k naplnění jeho poslání tak, aby ho dovedla na "příští svět" - (hebrejsky olam haba), což není v možnostech žádné Moudrosti či Poznání. Torou ukazuje B-h člověku jeho smysl a cestu k olam haba. Protože, když člověk naplní to, co je psáno: Vem si má slova k srdci, potom bude lnout k Toře (B-ží slovo) a dospěje ke svému smyslu, kterým je olam haba. A protože tak jako je Tora řádem tohoto světa (hebr. olam haze), je i řádem olam haba, protože vše bylo stvořeno pomocí Tory, je psáno: "Poučoval mě a říkal mi: Vem si má slova k srdci, plň mé příkazy a žij", což by nyní měla být všem jasná věta z knihy Přísloví.

4. LEKCE: V kapitole Kejcad maavirin (Eiruvin 54a) řekl rabi Jehošua ben Levi: "Kdo kráčí po cestě sám, ať se zabývá Torou, jak je psáno: Můj doprovod je krásnou ozdobou. (Přísloví 1:9) Koho bolí hlava, ať se zabývá Torou, jak je psáno: Milostí je pro tvou hlavu. (tamtéž) Koho bolí v krku, ať se zabývá Torou, jak je psáno: A náhrdelníkem je pro tvůj krk.(tamtéž) Koho sužuje bolest vnitřností, ať se zabývá Torou, jak je psáno: Je zdravím pro tvé břicho. (Přísloví 3:8) Koho bolí kosti, ať se zabývá Torou, jak je psáno: A svěžestím pro tvé kosti. (tamtéž) Koho bolí celé tělo, ať se zabývá Torou, jak je psáno: A vyléčí celé tělo. " (Přísloví 4:22) Řekl rabi Jehuda ben Chija: Všimni si rozdílů mezi lidským a B-žským přístupem. Člověk podá příteli lék na jednu bolest a způsobí jinou, B-h však dal Izraeli Toru, všelék života na všechna trápení, jak je psáno: A vyléčí celé tělo." (zde končí citát z kapitoly Kejced maavirin)

Talmud nám chce sdělit, že pohyb po cestách je nebezpečný, protože cesty vedou mimo obydlené oblasti, a proto se na nich vyskytují zločinci, kteří odporují řádu světa. Proto gemara hovoří o někom, kdo kráčí bez doprovodu, protože jde-li více lidí, je to jakoby se pohybovali obydlenou oblastí. Kdo však jde sám, je jakoby vydělen ze světa. Co má udělat, aby se do světa vrátil? Ať se zabývá Torou, která je řádem a ochranou světa, jak bylo vysvětleno. Proto ten, kdo se zabývá Torou, má vztah a kontaktem se světem a jeho řádem a není považován za osamělého a bez doprovodu a zločinci si na něj netroufnou. Protože tak, jako když kráčí člověk ve skupině lidí, je chráněn před nebezpečím, tak a více je chráněn, když přilnem k samotné podstatě světa a jeho řádu a tato věc je vyjasněná.

zpět na obsah?

Halacha - různá témata

Čtení z Tory

(zpracováno z Kicur Šulchan Aruchu, kap. 24)

1. Toru na bimu přinášíme vždy "severní cestou" a zpět do aronu ji vracíme "jižní cestou".
2. Vyvolaný k Toře vystupuje kratší cestou, zpět se vrací cestou delší. (Je zvykem počkat na bimě, dokud se nedočte dalšímu vyvolanému)
3. Před požehnáním je třeba se podívat na místo, kde se začne z Tory číst.
4. Při čtení je třeba se Tory pravou ruku přidržovat. Každý vyvolaný by měl potichu číst s baal kore - předčítačem.
5. Není dovoleno se dotknout pergamenu Sefer Tora holou rukou, musíme-li list upravit, vždy jej chytáme přes talit.
6. Je-li v synagoze kohen, musí být vyvolán první. Dokonce i úplný am haarec, má přednost před rabínem-nekohenem. Po kohenovi je volán levi. Není-li v synagoze levi, čteme místo něj kohenovi. Není-li v synagoze kohen, může být jako první volán buď levi nebo jisrael. V takovém případě je zvykem volat většího učence.
7. Není zvykem volat otce a syna či dva bratry za sebou.
8. Postní den voláme k Toře jen postící se.
9. K Toře je možno vyvolat slepého.
10. Ukázal-li předčítající vyvolanému špatné místo začátku, tak je-li správné místo pod tímto místem a bylo-li vidět, nemusí znovu říkat požehnání před čtením z Tory. Nebylo-li správné místo vidět nebo bylo-li nad ukázaným místem, musí říct znovu požehnání (bez barchu, ale s baruch šem kvod malchuto leolam vaed jako vždy při "bracha levatala").
11. Každému volanému je třeba předčíst alespoň tři pasuky (věty).
12. Není možné přestat číst na místě, odkud do konce oddílu (paraša stuma či ptucha) chybí méně než tři pasuky.
13. Po čtení říkáme poloviční kadiš. Po kadiš zdviháme Toru tak, aby byly vidět alespoň tři sloupce textu. Všichni by se měli na text podívat a říct: Zot hatora... Na šabat odpoledne říkáme poloviční kadiš až před amidou.
14. V synagoze, kde namají Sefer Tora, předčítá nahlas jeden z členů minjanu z tištěného chumiše.

zpět na obsah?

Do archívu?

Co řekl rav Jaron?

Zpět na hlavní stránku?

Dobrý místa na webu:   kašrut    midraša    mikve     unie    mišpacha    klezmerim     poděšenej leon